Příjmu druhého admina *INFO*

Povídky vycházejí:

Bílé květy lotosů - pondělí

Rain - úterý,pátek,neděle (15:00)


Aktuality

Co si myslíš o kamarádství kluka a holky? *ZDE*
Podmínky spřátelení-!DŮLEŽITÉ!- *ZDE*


           Lež mívá sice krátké nohy,ale někdy až nebezpečně dlouhé ruce a ke svým nohám je lhostejná.



Bílé květy lotosů 2/3 Múza umělce

8. listopadu 2010 v 16:43 | Yuzuki Hazelrink |  Bílé květy lotosů
Tak a tady máme další díl,předposlední..Je to taková..No,dalo by se říct trochu jednorázovka...V prvním díle se nám vyskytli úplně jiné postavy,než se vyskytnou tady....Předtím to byl Shiriusu a Kanashii,tady se vyskytne Andromeda(jistě jste si všimli,že Andromeda je souhvězdí,ale já jí tady beru jako jedinou hvězdu..Protože potřebuju,aby byla na stejné ,,úrovni" jako Shirius,aby sestoupila na zem jedna hvězda a ne bůhvíkolik hvězd ze souhvězdí.. XD)...
No ale nebojte,pokud se vám zalíbil Shirius,nebo Kanashii,ve třetím díle se s nimi opět setkáte..XD..Příjemné počteníčko....Tenhle díl se mi ale moc nepovedl,nemá námět,nic..Takže,gomenasai..

,,Sakra,tak si měl zavolat,nebo napsat vzkaz!!!"zuřila asi patnáctiletá dívka.Na sobě měla rudé saténové šaty a oči tak nevýšlovně naštvané,až se to nedalo popsat.(Co je tohle za větu?Kdo to vymyslel?)
Kluk se jenom zašklebil.Jako kdyby všechny tyhle záežitosti plynuly volně kolem něj jako rybičky.(A co je tohle za přirovnání?)
,,Neser,to se mám jako písemně odlásit každý ráno,když jdu do práce?"odpověděl lehce podrážděně.,,Možná.."zašklebila se služebná,stojící vedle chlapce.Oba na ni vrhly ohnivé pohledy.
,,Pane...Měl by jste si pospíšit na večeři....Yuuriko vaří něco dobrého..."sladce se usmála.Chlapec zčervenal a pohlédl na sestru.,,Dobře,za chvíli přijdu,teď nás nech o samotě,Yuumiko."odkašlal si.,,Jak si pán přeje.Paní povečeři s námi?"pohlédla na rozčílenou modrovlasou dívku.,,Ne,teď jdi"přikývl.Služebná v klidu odešla.Tahle hádka tu zuřila každé pondělí a středu.Sestra Shiyakuhiho si nebyla schopna zapamatovat,že v pondělí a středu chodí do práce a že není nikdo kdo by jí to řekl.Každý pondělní a středeční večer se tedy strhla prudká hádka.Hádka pokaždé končila fackou,která přistála na Shiyakuhiho tváři a kopancem do pravé Akihichiny nohy.Jenže tentokrát Akihiko omylem zvrhla popelník,a když přistál na zemi,uvolnilo se z něj hodně kouře z nedopálených cigaret.V mžiku je začal kropit silný déšť z protipožárního zařízení.Akihiko chytla bratra za ruku,přitáhla ho k sobě a v letu mu vrazila kolenem mezi nohy,načež Shiya vydal nelidský řev.
,,Je to oveľa lepší,než to bylo předtím.."pousmála se Yuukiko schovávající se pod postelí.Milovala tyhle hádky.Navíc se takto mohla dobře pozerat Akihice pod sukni,protože nenosila nic jiného.Yuukiko si dělala fotky a pak si je věšela nad postel.,,Natočte se,paní Yuukiko,anooo,tak je to dkokonalé,trochu níž,anooo,a teď..anoo,předkloňte se....Správně,tak,tak..Nezacláněj,skrčku"rozvřeštěla se.Najednou všechno utichlo.,,Eh,ehm,ehm,Yuukiko-chan,já vím,že máš rád Akihičiny fotky,ale nemyslíš,že tohle je trochu..."sklonila hlavu pod postel Yuuchiko.,,Ty prašivá děvko,zrovna byla v dobré úhlu"vyjela na ni Yuukiko.,,Padej z pod postele,bídnej červe!!"zařvala další dívka.Yuukiko spatřila rychle pohybující se ruku,ta ji uchopila a vyšoupla ji ze svého fotomísta.,,Ale,ale..Já jsem jenom opravovala postel"snažila se vymluvit Yuukiko.,,No jasně,prosím,Yuunako,spočítej,jaká je pravděpodobnost,že dělala,to co říká.."obrátila se na Yuuniko,brýlatou služku Yuunako.,,Je pravděpodobnost 0,4444444 periodická procenta,že dělala to co říká.."odvětila tiše Yuunako.,,Takže,když to zaokrouhlíme,tak nám vyjde O%,takže jestli nezačneš připravovat večeři,tak se ti ten foťák ztratí.."pousmála se.,,Pane,večeře je hotová..."vběhla do pokoje zelenovlasá Yuuriko.,,Ááááá,to se ani nemůžu v klidu pohádat s Akihiko?Noo?Yuuriko,Yuumiko,Yuukiko,Yuuchiko,Yuunako,Yuuniko,běžte veeen!!!"zavřeštěl Shiyakuhiki.,,Samozřejmě..."uklonila se Yuukiko a všech 6 služebných odešlo za sebou jako kachničky za kachnou.,,Půjdu,sbohem..."vyplázla jazyk Akihiko.,,Pro mně za mně,jdi si kam chceš"přikývl Shiyakuhi.
,,Namaluj obraz,který mně rozbrečí,potom s tebou budu chodit"povýšeně řekla Maiko.,,Obraz?"podivil se Shiyakuhi.,,Jo,obraz...Zatím čau.."otočila se a odešla.,,To sem to dopracoval.Kreslit..."povzdechl si Shiyakuhi.Maiko se mu už dlouho líbila a dneska se rozhodl se jí vyznat.Ale nakreslit obraz,ze kterého bude plakat?Která holka by chtěla něco takového?Přemýšlel Shiyakuhiki po cestě domů.Celý den seděl před prázdným stojanem s čistým papírem,ale nic ho nenapadalo.,,Myslíš,že dokážeš nakreslit obraz?myslím,že se mýlíš,Malý princi..."ozval se odněkud dívčí hlas.Pohlédl z okna.Seděla tam.Dlouhé hnědé vlasy jí volně spadaly kolem těla,fialové oči zvláštně zářily.Kolem pravého zápěstí měla obmotaný řetízek s modrým drahokamem ve tvaru kosočtverce.
,,Myslíš,že dokážeš nakreslit obraz?"zeptala se znova.,,Jo,myslím,že to dokážu.."přikývl.,,Proč se tolik namáháš?"pohlédla na pokoj,kde bylo všude kolem spousta poházených papírů.,,Protože ji miluju a chci být s ní.."odpověděl.,,Láska?Co je to láska?Bláhový cit.Není to pevné pouto,každé chvíli se může přetrhnout...Proč riskuješ svůj cit pro lásku?"zašeptala.,,A proč tě to zajímá?Miluju ji a chci s ní být navždy.Ty si nejspíš nikdy nezažila lásku.Ale to neznamená,že můžeš mluvit o lásce jako o špatné věci,nemyslíš?"podíval se na ni rozčileně.,,Pokuď myslíš"seskočila dolů.Vyklonil se z okna.Při pádu z takové výšky se musela zabít.Ale když se podíval do tmavé noci,nikdy neviděl ani stopy po mrtvé dívce.Další den znovu přišla.Stejně oblečená,se stejným výrazem,s křišťálem v ruce.,,Co je láska?Smutek.Trpíš pro druhého a je to tak zbytečné..."začala zase svoji obvyklou debatu.,,Když toho člověka miluješ,smutek nic neznamená.Seš s ním a to je tvá síla.To tě činí šťastným."odpověděl.Chodila každou noc.A pokaždé mluvila stejně.A on pokaždé stejně odpovídal.Jenže jednou nepřišla.Přišlo mu podivné,co se s ní stalo.Po pár měsících si zykl na její každonoční příchod.A najednou ho to naplnilo prázdnotou.Cítil prázdnotu ve svém srdci.Jakoby mu část chyběla.Vyběl z pokoje.,,Yuuriko,kabát"houkl do chdby a Yuuriko okamžitě přiběhla s kabátem.,,Pane,nemůžete jít ven takhle..."řekla starostlivě Yuukiko.,,Pane,je 70% šance,že nastydnete"přidala se Yuuniko.Nedbal a jejich varování a vyběhl ven.Proběhal vše.Nikde ji neviděl.,,Kam si sakra zmizela?No tak,kde si"přemýšlel.Náhle ji uviděl.Seděla docela opuštěná na lavičce.Popošel k ní a když zvedla hlavu,uviděl,že plakala.,,Proč si brečela?"zeptal se.Zakroutila hlavou.,Říkala si,že city jsou hloupé,tak proč tady smutníš?"nedůvěřivě na ni pohlédl.,,To tě nemusí zajímat"zvedla se a připravila se k odchodu.,,Dneska nebude poučování o mých hloupých citech?Dneska mi nic neřekneš?No tak,neřekneš ani slovo,no?Ztratila si řeč?",,Přestaň tady sakra kecat o hloupých citech.Mám tě pokrk.Nech mně sakra na pokoji..."rozeběhla se pryč.Běžela tmavým parkem.Zastavila se pod velikou sakurou,květy příjemně voněly a padaly okolo ní.Slzy kapaly na zem.Jedna za druhou,nepřetržitý vodní ohňostroj.Pohlédla na měsíc.,,Vrátit se domů?Ano,určitě se vrátím..Už nechci být na tomhle světě,kde mají lidé smutné city..Už víc..Už víc nechci...Už ne..."klekla na zem a brečela.Další noc se objevila u jeho okna.,,Proč si se o mně včera bál?"zeptala se.,,Zavři,táhne.."napomenul ji,jelikož když bylo okno otevřené,proudil dovnitř studený,ba přímo ledový vzduch.,,Proč..Proč si se bál?"zeptala se znovu.,,Nemůžeš se zeptat na něco rozumnějšího?"zakroutil hlavou.Jak každý večer seděl před prázdnout krebou a kolem se válely zmuchlané papíry.,,Zajímá mně to.."pokrčila rameny.,,Já se o tebe nebál.Jenom mi přišlo divné,že jsi nepřišla...",,Takže si se bál.."odporovala.,,Ne,nebál jsem se.",,Ale jo,přiznej to,bál si se..",,Ne,nebál..",,Tak proč si za mnou šel?"pohlédla na něj.,,To nebylo proto,že bych se bál..",,A proč teda..",,Jenom jsem šel ven..",,Protože si se o mně bál.."doplnila ho.,,Ne,to nebál.",,Ale jo..",,Proč musíme vést tuhle debatu?",,Protože si se o mně bál a nechceš to přiznat..",,To není pravda,říkám ti to už po stý!!!",,Ale jo,bál si se...",,No,tak sem se bál,a co?"přiznal konečně.,,Vidíš.."dala si ruce do pasu.,,No,a co tady teď děláš?"podíval se na ni.,,N-no,já.."přemýšlela,proč sem vlastně šla.A proč se s ním hádala o takovéhle nedůležité věci.,,Procházela jsem se po střechách a natrefila na váš dům..",,No jasně,já normálně chodim po střechách v půl..Coooožeeeeee?!Vono je půl druhý ráno?Ježiš,musim si jít lehnout.",,Panee?"ozvalo se za dveřma.,,Rychle,schovej se pod postel"řekl a přímo ji pod postel zakopl.,,Ano?"zavolal.Do pokoje vstoupilo všech šest služebných ve večerních oblecích,což znamenalo,že byly skoro nahé.Měly jenom něco jako podprsenku,minisukni a mašle ve vlasech.K tomu nadkolenky s kraječkama a všechno,co měly na sobě bylo zdobeno jako v lolitkovském stylu.,,Jste v pořádku,pane?"pronesly skoro sborově.,,Ano,jsem v pořádku..."pokýval hlavou.,,Neměl by jste jít už spát?"připomenula Yuukiko.,,Ach,ano,zrovna jsem se chystal...",,Popřejete nám dobrou noc,pane?"vyvalily na něj prosebně oči.,,Ano..Dobrou noc,Yuuriko,Yuumiko,Yuukiko,Yuuchiko,Yuunako a Yuuniko"povzdychl si.,,Dobrou noc,pane.."usmály se a odešly zavírajíc dveře.Sotva se dveře zavřely,vylezla dívka z pod postele.,,To byly divné ženské.Neříkej,že si je nechal,aby ti sloužily.A co to měly na sobě?Že ty si jim to předepsal,ty perverzáku...Nechat je tohle nosit..To je určitě pro ukojení tvých zvrhlých potřeb..A jak si je to pojmenoval?Všechny začínají na Yuu a končí na ko,jenom si vyměnil předposlední slabiku..Můj ty bože a.."chtěla pokračovat,ale Shiyakuhi i přerušil,,Ty si zraněná..To som nechtěl...Velmi mně to mrzí.."ukázal na krvavý šrám na čele.,,To není nutné..Budu v pořádkuvyskočila na parapet,chystajíc se skočit dolů.,,V žádnom případě"chytil ji za zápěstí a znemožnil jí seskok.,,Proč?Nebojíš se o mně přece,ne,Shiyakuhi?",,Jo,bojím se.Ještě někde upadneš a bude po tobě..Sedni si,ošetřím to.."posadil ji na postel a otočil se,aby hledal lékárničku.,,A co je toto?"strčila mu před nos porno časáky,co mněl pod peřinou.Zrudl.,,N-no,to-to-to-tohle je má osobní sbírka...A vůbec,nevím,co se mi hrabeš pod peřinou...",,Aha.."vrátila je zpátky a poslušně si sedla na postel.,,Tobě se líbí tyhle dívky?Takhle polonahé?"zeptala se.Přikývl.,,Jehezké se na to dívat.."pokýval hlavou a nalil desinfekci na kousek vaty,aby jí mohl ošetřit ránu.Když se otočil,seděla tam napůl svlečená a ve stejné poloze ako maľa jedna z dievčat v časopise.,,Ježiši kriste,obleč se,nastydneš..."položil si ruku na čelo.,,A-ale vravel si,že sa ti to páčí.."odporovala.,,Oblékni se."podal jí oblečení.,,Ano,je to pěkné,aj ty si rovnako pekná ako to dievče v časopise,ale teď je na to zima."řekl bezmyšlenkovitě a potom zrudl,když si uvědomil,že pravil,se je rovnako pekná,ako dievča v časopise.Ale ona si toho nejspíš nevšimla a oblékla se.Potom si před ní klekl a přiložil jí vatu v pinzetě s desinfekcí  na ránu.,,Au.."sykla bolestí.,,Nejspíš to bude štípat.."pokrčil rameny.,,To říkáš brzo.."povzdychla si a snažila se vydržet bolest.,,Tak a je to"přelepil ránu náplastí.,,Tak já půjdu.."zvedla se.,,Proč chceš pořád někam odcházet?Zůstaň tady,vsadím sa,že nemáš kde žít..",,Hej..."přikývla.(Já chápem,že je moc moc rychlé a jednoduché..),,Ako sa voláš?"spýtal se.,,Volám sa Andromeda...",,Aha.Lehni si tu,na postel,vyspím se na zemi.."
Po pár dnech...
,,Hej,okamžitě odpověz..Co máš s tou holkou?"vřítila se do třídy fialovlasá dívka se slunečními brýlemi na očích.,,Jak,co s ní mám?S jakou?"nechápal Shiyakuhi.,,Ta černovlasá dívka,co s ní chodíš domů.Ta co vypadá jako z jiného světa.Ježiši,ty debile,že ty si jí zaplatit,aby ti TO dělala,že jo?Každý večer,po škole,doma..Sližebné pošlelš nakoupit.."zasnila se perverzačka Anabeth.,,Anabeth-san?Nevím,na co myslíš,ale nic s ní nedělám,takže se vzpamatuj a odprejskni,musim se připravit na další hodinu...",,Stejně přijdu na to,co s ní máš..Uvidíš a pak.."rozhlédla se a zjistila,že Shiyakuhi už tam není.Nejspíš odešel do třídy.
,,Opravdu ji miluješ?"zeptala se ho Andromeda.,,Koho zase...Neruš,učim se.."snažil se jí odbýt,jelikož měli psát za pár dní test z algebry.,,Maiko-san.."pronesla její jméno a jakmile ho řekla,Shiyakuhi se napřímil.,,Vidíš,miluješ ji..."pousmála se.,,Já to nepopřel,řekl jsem,že se učím.."povzdychl si.Přistoupla k němu a vytrhla mu z rukou sešit.Prohlédla si pár stránek a začala na hlas číst.,,26.10-Poprvé uviděl.Zamiloval jsem se do ní na první pohled.je tak krásná.27.10-Promluvila s mnou.Má nádherný hlas.28.10-Zjistil jsem,jak moc ji miluju.Nedokážu odolat vyznání."přelistovala pár stránek,skoro do prostředu sešitu.Datumy chyběly,teď to byl souvislý text.,,Rozhodl jsem se jí vyznat.Naplánoval jsem si to na třetí přestávku.Jenže zrovna odešla ze školy a běžet za ní by bylo trapné.Udělám to zítra.Dnes také chybí.Nejspíš jí bylo špatně a tak nepřišla do školy.Maiko-san se stalo mou jedinou bohyní pod sluncem.Nikoho nebudu tak milovat jako jí."Andromedě začaly z očí téct slzy.,,Bude navždy mou jedinou.Dnes jsem se jí vyznal.Dala mi podmínku.Musím namalovat obraz,který ji rozbrečí.Nedokážu splnit tento úkol.Ale musím si pospíšit.Alespoň se o to pokusit.Do mého života vstoupila jiná dívka.Jmenuje se Andromeda.Začala u mně bydlet.Je krásná,ale ne tak jako maikoPřidělává mi-mi starosti."zavzlykala.Slzy tekly proudem,kapaly na sešit a písmo bylo místy rozmazené.,,Andromeda mi v něčem připomíná Maiko.Vlastně vypadá hodně jako Maiko-san.Ale připomíná mi jí hlavně v jedné věci.Je to její-"text skončil.Shiyakuhi to nestačil dopsat,protože mu sešit vytrhla.Andromeda se k němu otočila zády.Neviděl,že brečí.Zvedl se,,Co je to prosimtě za nápady,brát někomu jeho deník."položil jí ruku na rameno a otočil jí k sobě.Hlavu měla skloněnou.,,Andromedo,tohle.."zvedla hlavu,,Nechtěl si říct Maiko.Jsem jí podobná.Miluješ ji.takže miluješ i mně,ale jenom protože, sem jako Maiko,je to tak,že?"setřásla jeho ruku,rozběhla se k oknu a vyskočila ven.Nepřemýšlel.Jeho emoce ho hnaly kupředu.Skočil.Ucítil palčivou bolest v pravé noze.Chtěl na ni zapomenout,ale při běhu se mu nepříjemně připomínala.Doběhl na mýtinu.Všude byla tma.Najednou jako by se z trávy vzneslo světlo.A pak další.A další,další a další.Světlušky.Jedna po druhé stoupala k nebesům.Světlo osvítilo mýtinku a on spatřil,jak Andromeda sedí uprostřed.V ruce drží modrý křišťál.Když ho spatří,zvedne se a jde k němu.Chce něco říct,ale položí mu prst na ústa.,,Mlč,Shiyakuhi...Splním ti přání.Jediné přání.Potom se budu muset vrátit na nebesa.Takže,tady.Stiskni to..."vložila mu do ruky křišťál.Rozzářil se jasným světlem.,,Vyslyšel přání,které jsi měl hluboko v srdci.Namalovat smutný obraz.Pro Maiko.Sbohem.."oči se jí znovu zalily slzami.Zářivý záblesk.Všude kolem nastalo světlo jako za dne.,,Miluju tě.."šeptala,vznášejíc se k nebesům.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yumiko Yumiko | Web | 8. listopadu 2010 v 18:54 | Reagovat

Jak nepoved? O_O Podle mě je to úžasný! :-D Nemůžu se dočkat dalšího dílu. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama